Pohled astronoma
Krátery jsou dost dobře vidět ve vesmíru. Tak jsem oslovil Astronomický ústav AV ČR.
Pro lepší čitelnost jsem odpověď obarvil modře.
Doplnil jsem pouze odkazy na moje komentáře k odpovědi, tj. (*číslo)
Odpověď uvádím celou a jelikož to byl text z emailu bez formátování (tučné písmo, velikost písma, ...), tak jsem ho pouze graficky upravil (tučné písmo).
" Dobrý den,
byl jsem požádán o vyjádření k Vašemu dotazu. Váš článek jsem si přečetl
celý. S Vašimi závěry se, bohužel, nemohu ztotožnit. "Bohužel" píšu proto,
že kdyby se ukázalo, že zmíněné partie Krkonoš jsou tvořeny impaktními
krátery (které nějakým zázračným způsobem unikly lovcům impaktních kráterů
i geologům studujícím tuto oblast), pak by to byla vědecká senzace.
Oceňuji Vaši odvahu "vypustit" Vaší teorii do světa i to, že ji dáváte k
posouzení odborníkům. Doporučil bych Vám ale něco si o tématu nejprve
nastudovat: geologii obecně, geomorfologii, geologickou činnost ledovců a
alespoň základy o impaktních kráterech a jejich vzniku (*1).
Nyní mi dovolte několik poznámek k vlastnímu textu:
1) Pokud to správně chápu, tak za hlavní důkaz, že jsou Studniční jámy,
Úpská jáma a potažmo i údolí mezi Studniční a Růžovou horou impaktního
původu považujete jejich šestiúhelníkový tvar. Je to tak? Pokud ano, pak
bohužel jde o naprostý nesmysl:
1.1) Drtivá většina impaktních kráterů nemá tvar šestiúhelníku, ale kruhu (*2).
Jsou samozřejmě výjimky - krátery eliptické (způsobené šikmým dopadem
impaktoru), či krátery ve tvaru zaobleného mnohoúhelníku (např. známý
Barringerův kráter v Arizoně, ale i Vámi zmiňovaný Ries). Není tedy
pravda, že "dopadající krátery jsou ČASTO ve tvaru šestihranu a ne kruhu",
jak píšete.
1.2) Při pohledu z určitého úhlu můžete sice leckde vidět šestiúhelník (*3),
ale ukažte mi ty šestiúhelníky na mapách, kde není vegetace, sníh, stíny.
Např. zde: https://mapy.cz/zemepisna?x=15.7315141&y=50.7280237&z=15 Já je
tam nalézt nemohu.
2) Vznik impaktních kráterů je spojen s šokovou metamorfózou přilehlých
hornin (rychlý nárůst tlaku a teploty při průchodu rázovou vlnou).
Jednoznačným důkazem pro/proti takové teorii je tedy přítomnost některých
specifických ukazatelů, jako např. tříštivé kužele, přeměna křemene na
coesit a stišovit, jeho brazilské dvojčatění, přítomnost tenkých
zesklovatělých lamel atd. Není mi známo, že by někdo tyto indikátory ve
zmíněné oblasti popsal.
Mimo zmíněné body (která jsou podle mě zásadní pro odmítnutí Vaší
hypotézy) bych ještě rád reagoval na Vaši kritickou poznámku ohledně
působení ledovce. Skandinávské ledovec se k nám opravdu přiblížil od
severu, ovšem Krkonoše nepřekonal. Studniční jámy a Úpská jáma s ním přímo
nesouvisí. Odborníci je považují za kary a to, že z nich ledovec
pokračoval směrem k jihovýchodu / jihu není problém, protože šlo o údolní
ledovec.
Pokud bych to shrnul, tak Vaše hypotéza stojí na dvou špatných základech,
totiž že většina impaktních kráterů je šestiúhelníková, a že popisované
útvary mají také šestiúhelníkový tvar. Především však zcela pomíjíte
nepřítomnost indikátorů šokové metamorfózy. (*4) "
* že před odpovědí si prohlédl aktuální stav www stránek, tedy až po "Něco z wiki"
Po přečtení a úvodní studené sprše, jsem se posléze "vzpamatoval" 😎 a tady je má reakce na tuto odpověď.
ad (*1)
"Doporučil bych Vám ale něco si o tématu nejprve nastudovat: .."
Bohužel nemám tolik času a ani energie, abych studoval všechny tyto vědy. Cílem bylo poukázat na tyto útvary
- Úpská jáma dlouhodobě (vícero návštěv) na mě působila nějak zvláštně, akorát při dřívějších návštěvách jsem neměl po ruce odpověď, proč tomu tak je
- Studniční jáma - prvotní podnět při poslední návštěvě (zaregistrovaný šestiúhelník)
ad (*2)
" Drtivá většina impaktních kráterů nemá tvar šestiúhelníku, ale kruhu .."
K tomu se ještě vrátím na závěr této kapitoly. Nyní snad jen připomenu, že můj pohled na krátery není vůbec osamocen - více jsem již psal v kapitole "METEORIT" -
Článek / odstavec: Jak se hledá kráter? https://21stoleti.cz/2006/01/20/co-to-pada-z-kosmu/
citace: "Povrchový kráter nebývá zcela pravidelný kruhový, ale spíše polygonální (mnohoúhelníkový), čtvercový či šestiúhelníkový a jeho hloubka je menší než jedna třetina jeho průměru. "
ad (*3)
" Při pohledu z určitého úhlu můžete sice leckde vidět šestiúhelník .."
Ano, při určitých úhlech lze jistě vidět mnohde šestiúhelník. Ale jde o prvotní impulz. Když něco hledám, je třeba přece použít "všechny" možnosti (úhly) a teprve následně podle druhotných analýz, potvrdit či vyvrátit nález. Obzvláště pokud dopad byl již před "dávnými věky" a kráter za tu dobu dodneška dostal určitě co zabrat..
A šestiúhelník není zrovna něco "obvyklého".. (na povrchu Země).
ad (*4)
" Pokud bych to shrnul, .. pomíjíte nepřítomnost indikátorů šokové metamorfózy. "
Jsem turista.. 😊 Otázkou je, zda ji (metamorfózu) v této oblasti vůbec někdo někdy hledal.
Vracím se k: " Drtivá většina impaktních kráterů nemá tvar šestiúhelníku, ale kruhu .."
Nevím , jak to slovy popsat. Obrázek prý řekne víc než tisíc slov. Takže první www odkaz, kde najdeme krátery snadno a to na Měsíci
Tak se na to podíváme..
Tak nevím, kolik to je (šestiúhelník versus kruh či něco jiného ) ?
Je to 3:3 ? či 1:7 ?
Já to vidím 8:0 a ani jsem se "nezapotil". 😎
Nikdy jsem netvrdil, že neexistují jiné dopadové útvary (kruhové), ... ale převaha šestiúhelníků je zde na první pohled zřejmá.
Názor si udělejte sami. Mrkněte na měsíc, či jiné planety. Stačí použít vyhledávač (obrázků) např. v Google a sami uvidíte.
Závěr ?
Pokud sledujete občas zprávy z vědy a výzkumu, tak se často stává , že co je dnes dogma je zítra úplně jinak..
Ať už je to jakkoliv, faktem naštěstí zůstává, že Krkonoše jsou krásné.
Tak si jich važme.. 😊
